Foto: Novinky.cz; Terezie Palacká s dcerou Marií, později provdanou Riegrovou

Mezi významné ženy 19. století patří nesporně paní Marie Riegrová, dcera Františka Palackého a žena tehdejšího předního politika Františka Ladislava Riegra. Marie Riegrová se, na rozdíl od svých vrstevnic, nevěnovala ani literatuře a poezií, či jiným podobným aktivitám, ale zaměřila svou energii na sociální a humanitární činnosti, zejména péči o děti a matky. Je v českých zemích první zakladatelkou dětských MŠ a jeslí. Chtěla reagovat na těžké podmínky, ve kterých žily chudé děti a jejich matky a přispět k životu a zdraví nejmenších chudých dětí a snížit jejich úmrtnost.

V roce 1858 využila narození korunního prince a dosáhla u císaře povolení založit fond pro chudé a opuštěné šestinedělky a jejich kojence. Ženy dostávaly po určitou dobu zdarma jídlo a jiné potřeby a tím se dostalo jejich dětem zdravější start do života. Roku 1862 se podařilo českým ženám zřídit první dětskou opatrovnu pro předškolní děti. Další byly zakládány Ženským výrobním spolkem. Opatrovny byly otevřeny od 6 - 20 hodin, zejména pro děti nejchudších, většinou matek samoživitelek, které byly zaměstnány 15-16 hodin denně za mzdy, které nepostačovaly ani na nejnutnější výživu. První opatrovna byla v budově sv. Ducha na Starém Městě. Nejchudší děti tam dostávaly polední oběd. Bylo to většinou jediné jídlo, které pravidelně dostávaly a to velmi prospívalo jejich zdraví. Marie Riegrová věřila, že tato péče přispěje k tomu, aby děti nepřicházely do školy v 6 letech „nenapravitelně duševně, fyzicky a mravně poškozené.

F. L Rieger ve spolupráci s Vojtou Náprstkem přesvědčil městskou radu v Praze, aby přijala koncepci předškolní výchovy vypracované jeho ženou. První opatrovna podle tohoto návrhu byla otevřena 1. 1.1869 u sv. Jakuba a městská rada dovolila, aby v ní nejchudší děti dostávaly oběd a odpoledne chléb. Školka měla 154 děti, za několik měsíců jich bylo už 313. České útulky přijaly podle J. A. Komenského název „mateřské školy“.

Ve 4. zprávě výboru školy (1874) si hořce ztěžuje, že počet dosavadních školek nestačí, v některých bylo až přes 300 dětí, školky chyběla zvláště v chudších čtvrtích. Městská rada na ně začala postupně uvolňovat větší finanční prostředky, neboť musela přiznat jejich užitečnost. Svatojakubská mateřská škola, vytvořena úsilím Marie Riegrové na základě nejlepších vzorů z ciziny, ale i využitím domácích zkušeností dlouholetého ředitele první české opatrovny“ Na Hrádku“ J. Svobody, zřízené roku 1832 z podnětu nejvyššího českého purkrabího hraběte Karla Chotka se pak stala vzorem pro nově zakládané MŠ v Praze i v českých městech. Z jadérka zasazeného pí Riegrovou vyrostlo celé české mateřské školství. V Praze až do r. 1876 byla pouze jediná u sv.Jakuba, do konce r.1877 bylo pak v Praze přičíněním pí Riegrové zřízeno 6 ústavů a do konce jejího života 16.

Současné starosti o matky - šestinedělky a kojence zahájila pí Riegrová v r.1883 v systému vybudování péče o chudé děti mezi prvním a třetím rokem. I zde přenesla k nám osvědčený vzor z Francie, přímo od předsedy pařížského spolku jeslí E. Marbeaua, s nímž pak udržovala písemný styk. Sama vypracovala plán organizace městských jeslí, předložila městské radě a dosáhla, že v březnu 1884 byly otevřeny první české jesle. Jesle pečovaly o děti od 1-3 let. V jeslích dostávaly stravu i šatstvo, byly pod stálým lékařským dozorem, zvykaly si na čistotu, učily se správně vyslovovat, hrály si a zpívaly. Také matky rády svěřovaly svá batolátka jeslím, poněvadž věděly, že jsou opatrovány lépe než doma. Obliba jeslí proto vzrůstala a za života paní Riegrové každým rokem přibývaly nové jesle v různých pražských čtvrtích.

Když se počátkem r. 1891 Marie Riegrová loučila s  Prahou, mohla s uspokojením pohlížet na své dílo: Kromě fondu pro matky-rodičky a novorozeňata byly v Praze vybudovány jesle úplné (i s oddělením pro kojence a batolata) 5 jeslí od 1 do 3 let a šestnáct opatroven a mateřských škol. Toto všechno vykonávala Marie Riegrová v tichosti, bez reklamy, takřka s ostychem.