Slovo charita pochází z latinského „caritas“ – milosrdná láska. Smysluplná charita je pomoc z lásky či s láskou, v jejímž středu je ochrana člověka v jeho důstojnosti od početí až po přirozenou smrt.

V dnešní době je materiální nouze (chudoba) pouze jednou částí problémů naší společnosti. Velký problém současné společnosti je rozpad vztahů. Vzniká tak velká skupina osob, které nemají pro svůj rozvoj zázemí. Jsou to především opuštěné matky s dětmi a mládež. A je mnoho dalších potřebných, kteří se o sebe nejsou schopni postarat sami. Nemocní, opuštění, lidé bez domova, senioři atd. Lidí, kterým chceme na základě křesťanské lásky pomoci, je celá řada, a mnohdy se zdá, že naše pomoc je jenom kapkou v moři. Ale věříme, že i to má cenu.

Jednak pomáháme těm, kteří to potřebují, ale také věříme, že charitní pomoc může být svědectvím pro svět kolem. Pro svět, který má často špatné pořadí hodnot a trpící nejsou považováni za důležité. V posledních 20 letech je uskutečňování charity součástí mého povolání. Pracuji v Arcidiecézní charitě Praha. Denně se setkávám s lidskou bídou, ale i se štědrostí dárců. Ta mě naplňuje radostí, že jsme společností laskavých lidí, kteří chtějí a umí šířit dobro. Akce jako je Tříkrálová sbírka, Adopce na dálku, Česká nemocnice v Ugandě, Národní potravinová sbírka a mnohé další jsou toho skvělým příkladem.