Mohutný kamenný monolit s portrétem hlavy první dámy Československého státu a vytesaným nápisem „Ženě trpitelce a všem jejím sestrám – To the suffering women and all her sisters“ stojí v údolí od r. 1926. Iniciátorem vybudování pomníku byl řídící učitel Cyril Mach spolu s obyvateli Zákopčí a dětmi školy. Autorem reliéfu hlavy je Václav Hynek Mach, profesor na VUT Brno, autor mnoha významných děl, známých i v zahraničí.

Pomník je výjimečný nejen tím, že je v naší republice jediným věnovaný Charlottě Garrigue Masarykové, ale také proto, že přežil v hlubokých beskydských lesích obě totality – hitlerovskou i komunistickou.

Současný starosta obce Hutiska-Solanec ing. Vladimír Petružela nechal v r. 2015 celý památník restaurovat a upravit okolí. Vzniklo důstojné prostředí, které si tato vynikající žena zaslouží. Slavnostního odhalení se na pozvání pana starosty zúčastnila celá řada hostů. Delegaci Sdružení žen KDU-ČSL ze Zlínského a Moravskoslezského i českých regionů vedla europoslankyně a čestná předsedkyně SŽ KDU-ČSL ing. Michaela Šojdrová, která přednesla projev a senátor Jiří Čunek, kandidát na hejtmana v krajských volbách.

Jelikož celá desetiletí se o Masarykovi a jeho rodině mnoho nemluvilo, připomeňme si tuto první „první dámu“ trochu blíže:
Narodila se v Brooklynu 20. 11. 1850 v zámožné rodině obchodníka a spolumajitele pojišťovny. Byla třetí v pořadí z jedenácti dětí. Otec pocházel z rodiny francouzských hugenotů, kteří uprchli před pronásledováním. Matka byla z Chicaga.

S Masarykem se seznámila v Lipsku, kde studovala hudbu. Po sňatku v r. 1878 v New Yorku a krátkém pobytu ve Vídni, přesídlili manželé Masarykovi do Prahy, kde se jim narodily děti: Alice, Herbert, Jan, Olga. Dvě dcery Eleanor a Hana krátce po narození zemřely. Paní Charlotta se začala učit česky, zapojila se do veřejného života v české společnosti. Byla aktivní v různých vzdělávacích spolcích m. j. v Americkém klubu dam Vojty Náprstka, Domovině, Sokole, podporovala rozvoj českého ženského školství, podporovala Masaryka v boji o pravost rukopisů Královodvorského a Zelenohorského, při Hilsneriádě. V r. 1905 vstoupila do české sociálně demokratické strany, ale stejně jako Masaryk nesouhlasila s Marxovým učením o třídním boji. Byla velmi vzdělaná ve filosofii a hudbě. Obdivovala dílo B. Smetany a psala o něm odborné články.

T. G. Masaryk o ní řekl: „Američanka se stala Češkou mravně i politicky. Věřila v genia našeho národa, pomáhala mně v mých bojích a celé politické činnosti. Měla velký vliv na děti, byla to nejlepší, čím může žena muži být. Bez ní bych si nebyl ujasnil smysl života a svůj politický úkol.“

Nejhorší období pro Charlottu bylo v době I. světové války. Masaryk byl obviněn z velezrady a odjel s nejmladší dcerou Olgou do Švýcarska. Synové Herbert a Jan narukovali, Herbert podlehl na frontě v Haliči tyfu (1915), Alice byla uvězněna a Charlotta čelila policejnímu dohledu. Tehdy se u ní projevily deprese, později i srdeční onemocnění. Musela být hospitalizována v sanatoriu na Veleslavíně, odkud si ji Masaryk po svém návratu v roce 1918 odvezl. S podlomeným zdravím přežila necelých 5 let. Po mozkové mrtvici 13. května 1923 na zámku v Lánech zemřela.

Charlotta G. Masaryková se zasloužila o to, aby první československá ústava z r. 1920 obsahovala ustanovení, že žena je rovna ve všech směrech s muži. Také svátek matek, který  je našimi rodinami dodnes slaven, přivezla Alice Masaryková z USA v květnu 1923.

Osobnost paní Charlotty Garrigue Masarykové patří k nejlepším tradicím ženského demokratického hnutí. Byla opravdovou první „první dámou“. Jsem velmi hrdá na to, že po létech totality, která těmto tradicím nepřála, je Sdružení žen KDU-ČSL prvním ženským subjektem na naší politické scéně, která se k její památce a odkazu hlásí.    

PhDr. Eliška Janšová, předsedkyně Sdružení žen KDU-ČSL, členka MO Prahy 2
Praha 15. 11. 2016