Běžné výdaje vzrostou - investiční naopak poklesnou.

Ve věci rozpočtu s navrženým schodkem přes 300 mil Kč, výrazným nárůstem běžných výdajů, a ještě vyšším poklesem těch investičních, jsem od opozičních zastupitelů mimo přetahování se o drobné očekávala především ucelený pohled na jeho strukturu a střednědobý výhled. Pokud je např. nárůst běžných výdajů spojen i s vyššími cenami energií, jak na tohle reagují investice do veřejných budov; pokud opozice opakovaně deklaruje, že úspory projídá inflace, proč investice zrovna letos takto dramaticky klesly; zda i oni považují za dobrý nápad pokračovat v prodeji městských bytů, případně jak jinak s nimi naložit. 

Chápu jejich omezení ve vztahu k tvorbě rozpočtu i pragmatický přístup k vyjednání drobných ústupků domů. Pokud ale jako běžný občan tuto debatu sleduji, zajímá mě především, jak by k tvorbě rozpočtu sami přistoupili a jeho sestavení ideálně pojali. Debaty o rabátkách navíc či zalepených dírách v jednom chodníku vnímám pak až v druhé rovině.

Milionová roční sleva nájmu pro nadnárodní společnost.

V případě Vinohradské tržnice byla snaha opozice důraznější, jenže i zde se nechala zbytečně zavléct do bezpředmětných diskusí. Jako např. do té o důsledcích předčasného ukončení nájmu stran holdingové společnosti v případě neposkytnutí výrazně nižšího nájemného. Takový exit totiž smlouva neumožňuje a nájemci by tak nezbylo nic jiného než do budoucna hradit nájem plně zvýšený. Městská část by se v takovém případě neocitla v situaci popsané příslušným místostarostou, kdy by nájemce od smlouvy odstoupil a město by pak na vlastní náklady tržnici 2 roky temperovalo.

Zda tohle bylo zřejmé všem zastupitelům, když smlouvu neměli při hlasování k ruce, netuším. Zcela jistě to však nemohlo být zřejmé občanům, kteří se na úřední desce mohli seznámit jen s návrhem dodatku, jenž ohlašoval zamýšlené zvýšení nájemného v tržnici o 70%. Kdo by nebyl pro? Jak nízká byla základna pro toto zvyšování a jak hluboko pod hranicí možného bylo navýšení nastaveno, to už z materiálů nevyčetli. Ani to, že řada argumentů rady k poskytnutí slevy směřovala k osobě původního nájemce, který však prostor opouští a z dohodnutých výhod bude do budoucna těžit kapitálově dobře vybavená nadnárodní entita.
Že nadto rada propásla jedinečnou příležitost vložit se do dalšího směrování takto významného městského prostoru, smluvně si zajistit nějaké to quid pro quo (něco za něco) by vydalo na samostatný příspěvek. V tomto ohledu byla snaha řady opozičních zastupitelů zjevná a neochota stávající radnice přistoupit na vznesené připomínky (smluvně definovat investice do budovy, slevu poskytnout proti částečnému komunitnímu využití prostoru apod.) jen těžko pochopitelná.

Nezbývá než doufat, že to Ahold nějak zvládne sám s grácií.